Průměrné medné výnosy včelstev v České republice
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tak zní častá otázka nevčelařů na včelaře. Odpověď není snadná. Liší se nejen podle lokality, způsobu včelaření či přístupu včelaře, ale i rok od roku v závislosti na průběhu počasí. Průměr za jednu sezónu tak nemá vypovídací hodnotu, ke srovnávání je potřeba delší časová řada. Pojďme se podívat na sedmileté průměry v jednotlivých okresech ČR.
Meziroční rozdíly v produkci medu
| Jak ovlivňuje medné výnosy vývoj počasí během sezóny: | |
|---|---|
| příliš rychlé předjaří | Včelstva nejsou schopna rychle zareagovat vlastním zesílením na prudký nástup jara a první snůška jim "uteče", nestihnou ji využít. |
| chladné jaro | Letová aktivita včel není kvůli chladnému počasí taková, aby dokázaly nanosit dostatek medu. |
| suché jaro či léto | Rostliny nemají dostatek vláhy na tvorbu nektaru, málo medují. |
| přívalové letní deště | Lokální prudké lijáky smyjí ze stromů producenty medovice i medovici samotnou - „lesní“ med tak v zasažené oblasti daný rok vůbec nemusí být. |
Včelař nemá možnost tyto vlivy odstranit, patří prostě k rizikům oboru.
|
| Pro mnoho včelařů je toto zcela neznámý pohled. |
Geografické rozdíly v produkci medu
Na jižní Moravě či v Polabí začíná včelám sezóna o 2-3 týdny dříve. To může znamenat, že včelař má o jedno medobraní více. V těchto regionech se vyskytují medující akátové porosty, které jinde prostě nejsou nebo jen v malém rozsahu. Také se zde pěstuje slunečnice. To vše pozitivně ovlivňuje medné výnosy. V podhorských oblastech zase bývá více vláhy, resp. nebývají tolik problémy se suchem a snůška není tak závislá na zemědělsky obhospodařovaných polích. V lesnatých krajích lze počítat s medovicovou snůškou, kterou včelaři z nížin prakticky neznají. Snůškové poměry ve velkých městech jsou diametrálně odlišné od zemědělské i lesní krajiny. A tak bychom mohli pokračovat dále - roli hraje i aktuální osevní fáze postupu zemědělců v okolí (řepka vs. pšenice), výskyt lipových alejí nebo malinového podrostu v lesích.Rozdíly způsobené odlišným přístupem ke včelaření
Včelaři chovají včelstva z různých důvodů. Ve včelařství navíc existují specializace - někdo má za prioritu med, jiný matky či oddělky anebo případně opylovací službu. Porovnávat mezi třemi takovými včelaři medné výnosy by vůbec nedávalo smysl. Alternativní včelařství, případně chov v historických nebo atypických úlech, pak přináší další kapitoly do této problematiky, stejně jako kočující včelaři.Zdroj dat k produkci medu
Český svaz včelařů, z.s. administruje z pověření ministerstva zemědělství národní včelařskou dotaci. Na zadní straně formuláře její žádosti je připojen dotazník týkající se včelařské produkce - tzv. „Podklady pro Statistický výkaz o včelařství v ČR v roce 20XX“. Jeho vyplnění sice není povinné, ale zato je běžné, stejně jako podání žádosti o národní dotaci. Data jsou sbírána prostřednictvím více než tisíce základních organizací tohoto spolku. Následně jsou sumarizována a od roku 2010 i zveřejňována na stránkách ČSV, z.s. Kartogramy a grafy v tomto článku z nich vychází. Nelze přesně říci, kolik včelařů odevzdá vyplněné statistické výkazy a ani není kontrolovatelná pravdivost vyplněných údajů. Lze se ale domnívat, že tyto skupiny jsou v čase relativně stálé, zejména s ohledem na velikost souboru respondentů.Přesto, že získaná data reprezentují odhadem autora tohoto textu údaje od přibližně 90 % českých včelařů, nejsou čerpána ani z (celého) základního souboru ani z (reprezentativního) výběrového souboru. V čase se ale metodika jejich sběru zásadně nemění a na sumarizované výsledky lze pohlížet i pod úhlem relativních rozdílů jednotlivých okresů (či roků) mezi sebou.
Metodika zpracování dat
-
Sumarizovaná data jsou ČSV, z.s. prezentována každoročně ve třech souborech - tzv. „Výkaz o včelařství v ČR v roce 20XX“ (2010 - 2016 včetně) - a to pro územní jednotky okresů, krajů a celé republiky. V každém souboru je pro daný region kromě jiných údajů uveden i celkový vykázaný medný výnos a počet včelstev k 1. květnu. Jsou uváděny stavy včelstev i k jiným termínům (podzim, resp. konec léta), ale včelstva, která neexistovala (resp. nebyla vykázána) na začátku sezóny, se jen těžko mohla účastnit produkční snůšky medu (masivní importy v ČR nejsou publikovány, obdobně prodeje produkčních včelstev v sezóně). Z výše uvedených údajů je pro potřeby grafického znázornění spočítán průměrný medný výnos na jedno včelstvo pro každý okres a každý jednotlivý rok. Z údajů za 7 let (2010 až 2016 včetně) je vyčíslen „sedmiletý průměr“ a následně i jeho variační koeficient.
-
Pro meziroční srovnání na úrovni republiky jsou sečtena včelstva ve všech okresech ČR a taktéž produkce medu v každém roce (stejné údaje jako v předchozím odstavci) a z těchto součtů je vypočítán celostátní průměrný roční medný výnos na jedno včelstvo. Výsledky za období 2010 - 2016 slouží pro stanovení sedmiletého průměru pro celou ČR a následně i variačního koeficientu.
Celostátní průměrné medné výnosy v letech 2010 - 2016
|
Pokud jste včelařka či včelař a kroutíte nad tímto grafem nevěřícně hlavou (ať již proto, že se vám výnos v některém z roků zdá příliš nízký či naopak vysoký), berte prosím v potaz, že jde o celorepublikový průměr. Lokální odlišnosti mohou být značné (vizte níže) a o odlišnostech např. intenzivního včelaření oproti extenzivnímu nemluvě.
Pokud se včelařskou statistikou zabýváte a vidíte evidentní rozdíl například oproti údajům Českého statistického úřadu (ČSÚ), vezměte prosím v potaz odlišnou metodiku zpracování dat. ČSÚ eviduje pouze celkovou produkci medu pro daný rok a celkový vykázaný počet včelstev na konci sezóny - z těchto dat nelze podle názoru autora tohoto textu vypočítávat relevantní průměrné výnosy na jedno produkční včelstvo, jejichž počet byl vykázán (tedy existovala) na začátku sezóny (k 1.5.).
Mladá včelstva, namnožená po 1.5., se totiž neúčastní produkční snůšky (z oddělků ani rojů není zpravidla odebírán med, ba jsou někdy i přikrmovány). Na podzim, při jediném každoročním povinném hlášení počtů včelstev, jsou v republice nejvyšší stavy, které se přes zimu sníží vlivem úhynů.
Pro nevčelaře lze situaci přirovnat ke krávě, která porodila tele - mléčná užitkovost se uvádí ve vztahu ke krávě samotné, nadojené mléko se nerozpočítává mezi ní a její tele.
Sedmileté průměrné roční medné výnosy v okresech ČR za období 2010 – 2016
|
- Nejnižší sedmiletý průměrný výnos na jedno včelstvo ukazuje statistika v okresech Vsetín a Zlín - 11,2 kg resp. 11,8 kg.
- Naopak nejvyšší Rakovník a Cheb - 28,3 kg resp. 29,0 kg.
- Absolutně nejnižší hodnota ročního medného výnosu na včelstvo byla v roce 2010 v okrese Přerov - 2,7 kg či podobně v roce 2012 v okrese Vsetín 3,9 kg. Ve většině let se ale minimum pohybovalo kolem hodnoty 10 kg.
- Nejvyšší hodnota byla v roce 2015 v okrese Kutná Hora - 53,1 kg a poté v roce 2016 v okrese Jihlava 51,9 Kg. Toto byly ale zároveň jediné dvě hodnoty, které přesáhly půlmetrákovou úroveň. V ostatních letech se maxima pohybovala mezi 30 až 40 kg či je jen mírně přesahovala.
Sedmiletý průměr dobře skryje výkyvy jednotlivých sezón při zachování odlišností regionů. Kromě hodnoty medného výnosu v dlouhodobém průměru je ale podstatnou otázkou i jeho stabilita - versus rozkolísanost.
Variabilita průměrných ročních medných výnosů v okresech ČR v letech 2010 – 2016
|
| region | sedmiletý průměr | rok | koeficient variability | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | |||
| okres 1 | 19 | 22 | 20 | 17 | 21 | 16 | 18 | 19 | 11 % |
| okres 2 | 19 | 19 | 28 | 5 | 33 | 8 | 30 | 10 | 56 % |
V okrese 1 jsou stabilní výnosy blízké průměru bez větších výkyvů. Vlastně se dá říci, že vyloženě špatné (či naopak dobré) roky nejsou. Oproti tomu v okrese 2 by hodnoty výnosů ve sloupcovém grafu připomínaly cimbuří - jejich rozkolísanost je obrovská. V dobrých letech včelař pomalu neví, kam med uskladnit, zatímco ve špatných sotva zbude na rodinný stůl.
Vyjádřit míru rozkolísanosti lze číselně - variačním koeficientem. Následující kartogram ukazuje jeho hodnoty vztažené k sedmiletému průměru pro jednotlivé okresy:
|
- Nejmenší rozkolísanost průměrných ročních medných výnosů vykazuje okres Strakonice (8,2 %) a Tábor (10,5 %).
- Naopak okres Kutná Hora (51,3 %) či Svitavy (48,1 %) představují nejnižší stabilitu.
- Vysoká míra rozkolísanosti medných výnosů se však lépe snáší v případě, že se jedná o vysoké průměry (okres Kutná Hora: 27,6 kg / 51,3 % či Cheb: 29,0 kg / 39,9 %) než v "chudších" oblastech (Vsetín: 11,2 Kg / 45,4 % anebo Frýdek - Místek: 12,8 kg / 41,6 %).
V minulosti kupříkladu byla jedním ze hlavních témat včelařských diskuzí tzv. pastevní otázka. S ohledem na její zlepšování. To je lokální mravenčí práce, často s benefity až pro další generaci. V dnešní zrychlené době tedy typ práce málo populární i populistické - „body“ za něj se v daném volebním období nezískají a když stárnoucí včelař nemá následovníka, tak se vlastní motivace hledá těžko... Zlepšování snůškových poměrů tak dnes tématem diskuzí (bohužel) není.
Taktéž není cílem tohoto textu polemizovat nad zdrojem dat, ze kterého čerpá. Tím, že byly výše uvedené Výkazy o včelařství v ČR zveřejněny (publikovány), má se za to, že autor výkazů si za jejich obsahem stojí, resp. je za něj zodpovědný. Použitá data je v praxi nemožné ověřit - zejména zpětně. Grafické zobrazení, vytvořené pro tento článek, je jen obrazem již publikovaných údajů s cílem učinit je přehlednější a čtivější.
Hustota zavčelení České republiky
Průměrné zimní ztráty včelstev v České republice v letech 2010 až 2016
| 23. 4. 2017 | Zpět na seznam článků. |